Beskydy jsou horská soustava ve Vnějších Západních Karpatech, Vnitřních Západních Karpatech a ve Východních Karpatech na území Česka, Polska a Slovenska.
Beskydy se obloukovitě táhnou od Moravské brány po Kurovské sedlo.
 
Nejvyšší hora Beskyd je Babia hora (1 725 m n. m.).
 
V Česku jsou Beskydy rozdělené na Moravskoslezské Beskydy a Slezské Beskydy, na Slovensku jsou Kysucké Beskydy, Oravské Beskydy a Nízké Beskydy - v Polsku se rozlišuje celkem 9 horských celků s názvem Beskid. Obecně mají Beskydy ráz středohor hustě prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou rovnoběžná horská pásma, řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Je zde většinou hladce modelovaný reliéf, jehož morfologie odráží horninové složení flyšového podkladu (souvrství pískovců a jílovcovitých břidlic).
 
Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby. Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá rozlehlých travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15. až 17. století šířila pastevecká kolonizace. Členitá beskydská krajina je poměrně hustě zalidněná, nejvíce však v Polsku, kde se pole a lidská obydlí nacházejí i ve vysokých horských polohách.Typické pro Beskydy jsou roztroušené horské obydlí, samoty, které jsou většinou pojmenovány podle zakládajících nebo zde dlouho žijících rodin. Větší a hustější obydlí jsou soustředěna do nížin a kotlin, například Čadca, Żywiec nebo Gorlice. Komunikačně jsou Beskydy velmi obtížný terén, dopravně jsou využívány průsmyky Jablunkovský, Dukelský a Lupkovský. Turisticky i rekreačně jsou Beskydy dnes velmi atraktivní území.Přírodně nejzachovalejší části Beskyd jsou dnes již chráněny sítí rezervací a národních parků· jako například Babia Góra, Gorce, Magura a Bieszczady. Tato chráněná krajinná oblast, vyhlášená roku 1973 zaujímá Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky o celkové rozloze více než 1200 km2. Flyšové hřebeny byly druhotně zalesněny smrkovými porosty.
 
Z části se uchovaly přirozené smíšené lesní porosty, místy· až pralesy ( například Mionší a Salajka ).
Na tomto beskydském území je dnes 17 rezervací, například Mazák, Mionší, Radhoší, Razula a již zmiňovaná Salajka.
 

Kysucké Beskydy

Část pohoří Beskyd, celek na severozapadě Slovenské republiky ve Stredných Beskydech. Nejvyšší hora této oblasti je Velká Rača, která dosahuje výšky 1236 m n.m. Je to členitá hornatina z flyšových souvrství. Pohoří je zalesněné.

Moravskoslezské Beskydy

Geomorfologický celek na severovýchodě České republiky a na Slovensku v oblasti Západních Beskyd. Členitá hornatina, nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd je Lysá hora, 1323 m.n.m. Člení se na hornatinu Radhošťskou, Lysohorskou a Klokočovskou. V součastné době celoplošně zalesněná. Roku 1973 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Beskydy, ( CHKO Beskydy ) se 17 státními přírodními rezervacemi.Pohoří rozkládající se ve východní části České republiky podél slovenských hranic. Jejich nevyšší horou je Lysá hora, měřící 1 323,5 m n. m. Druhou nejvyšší horou Beskyd je Smrk. Je zde umístěna CHKO Beskydy s rozlohou 1 160 km, pokrývající téměř celé území Beskyd. V Moravskoslezských Beskydech nejsou běžné laviny. Některé dlouhodobé průzkumy dokonce tvrdí, že k lavině zde dojde asi jednou za sto let. Pohoří Moravskoslezských Beskyd je součástí tzv. Vnějších Karpat, které jsou součástí složitého systému pohoří, zasahujících např. přes slovenské Tatry až do Rumunska. Samotné pohoří Beskyd se skládá z několika menších částí. Jsou jimi Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy, Veřovické vrchy, Štramberská vrchovina a moravská část Javorníků.Pohoří je odděleno od Slezských Beskyd Jablunkovským průsmykem.

Slezské Beskydy

Horský celek na severovýchodě ČR, v oblasti Západních Beskyd. Nejvyšší vrcholem je Velká Čantoryje, 994 m n.m.

Plochá hornatina z flyšových vrstev slezského příkrovu.

Oravské Beskydy

Oravské Beskydy jsou součástí Západních Karpat. Nacházejí se na slovensko - polském·pomezí.·Nejvyššími horami jsou Babia hora (1725 m) a Pilsko (1557 m). Tyto kopce převyšují okolní vrcholy o více než 350 metrů. Oravské Beskydy jsou dostupnější z polské strany, je zde slušné turistické zázemí (Zywiec).

Ze slovenské strany je největším sídlem Oravská Polhora, je to nejsevernější slovenská obec.

Západní Beskydy

Geomorfologická oblast na severovýchodě ČR a na Slovensku. Člení se na Hostýnsko-vsetínskou vrchovinu, Rožnovskou brázdu, Moravskoslezské Beskydy, Turzovskou vrchovinu, Jablunkovskou brázdu, Slezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří.

Polské Beskydy

Na polském území se mimo Vysokých Tater nachází i značná část pásma Beskyd ( ve Východních Karpatech ) , které sahají již od Moravské brány až po Kurovské sedlo, tedy od Česka, přes Slovensko a zasahují hluboko do Polska. V Polsku se nachází celkem devět· oddělených oblastí nesoucích název Beskid. K nejatraktivnějším a nejznámějším lokalitám polských Beskyd se tradičně řadí : Bieszczady, Babia, Gorce a Pieniny. Nejvyšší hora polských Beskyd je Babia hora (1 725 m n. m.) . Pro východní část polských Beskyd jsou typické rozsáhlé travnaté porosty poloniny, které sehrály velmi důležitou roli v procesu rozvoje pastevectví a osídlování polských Beskyd. Dalším podstatným znakem polských Beskyd je osídlení i ve vysokých nadmořských výškách a značně odlehlých částech Beskyd.

Ch K O Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy - byla vyhlášena 5. března 1973, vládním výnosem MK ČSR č.j. 5373/1973.
 
Jedná se o největší chráněnou oblast České republiky.
 
Rozloha = 1160 km²
Les pokrývá 73 % celkového území Beskyd
Nadmořská výška = 350 m (Zubří)
1323 m (Lysá hora)
 
Zvláštní ochrana 50 maloplošných zvlášť chráněných území (MCHÚ) Důvodem vyhlášení byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména zachované původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, zcela unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a také mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s tímto územím. Velký význam přírodní hodnoty chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 50 maloplošných chráněných území, územním překrytím CHKO s mezinárodně významným ptačím územím a s přísně chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a v neposlední řadě i jejím rekreačním významem.
Na několika místech jsou chráněna původní luční a lesní společenstva. Celé území se skládá ze tří ortografických celků: Moravskoslezských Beskyd, Rožnovské brázdy a Vsetínských vrchů na území Moravskoslezského a Zlínského kraje.Územím CHKO Beskydy protékají řeky Vsetínská Bečva, Rožnovská Bečva, Ostravice a Morávka.
 
V této oblasti se nalézají dvě naučné stezky: Radegast a Šance.

Beskydy jako součást Karpatského celku

Mezinárodní úmluva se vztahuje na karpatský region, který vymezuje konference smluvních stran na základě podkladů jednotlivých zemí.
Každá země stanoví tu část svého území, kterou považuje za Karpaty.
Česká republika při vymezení vycházela z platného geomorfologického členění. Přestože Karpaty v ČR zahrnují jak horská pásma (subprovincie Vnější Západní Karpaty - k nimž náleží oblast Jihomoravské Karpaty, Středomoravské Karpaty, Moravsko-slovenské Karpaty, Západobeskydské podhůří, Západní Beskydy), tak sníženiny (subprovincie - vněkrapatských sníženin – oblast Západní Vněkarpatská sníženina, celek: Dyjskosvratecký úval, Vyškovská brána, Hornomoravský   úval a Moravská brána a oblast Severní vněkarpatské sníženiny - celek Ostravská pánev), byla do karpatské oblasti pro potřeby úmluvy za ČR zahrnuta pouze výše uvedená horská pásma.
Případné rozšíření karpatského území ČR i na některé části sníženin je dle článku 1 možno provést dodatečně.

Beskydy a Karpatské úmluva

Karpaty jsou unikátním horským pásmem Evropského kontinentu a mimořádně významným přírodním celkem, kde se dodnes zachovaly rozsáhlé plochy nenarušených biotopů.
Jsou oblastí s vysokou biologickou rozmanitostí, místem výskytu významných populací velkých šelem a jiných vzácných živočišných a rostlinných druhů. Na jejich území bylo vyhlášeno množství národních parků, přírodních rezervací a dalších chráněných stanovišť s různým stupněm ochrany. Karpaty jsou rovněž územím, kde se zachoval tradiční způsob hospodaření a života místních obyvatel. Právě z obavy před narušením křehkého soužití mezi člověkem a přírodou iniciovala v roce 2003 Ukrajina předložení Úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatská úmluva), kterou v témže roce podepsaly všechny "karpatské země" - tedy Česká republika, Slovensko, Polsko, Ukrajina, Rumunsko, Maďarsko a Srbsko. Úmluva vstoupila v platnost ve všech sedmi karpatských státech.

Karpatská úmluva je rámcovou úmluvou, která obsahuje obecně formulované závazky. Jejich konkretizace bude provedena prostřednictvím jednotlivých prováděcích protokolů. První podepsaným protokolem je Protokol o ochraně biologické a krajinné rozmanitosti.

Obecným cílem této úmluvy je spolupráce jednotlivých smluvních stran na ochraně a udržitelném rozvoji Karpat s cílem zlepšit kvalitu života, posílit místní ekonomiky a komunity a chránit přírodní hodnoty a kulturní dědictví. Úmluva je zaměřena na široký okruh témat od ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti, územního plánování, udržitelného a integrovaného hospodaření s vodami, udržitelného lesního a zemědělského hospodaření, dopravy a infrastruktury, přes cestovní ruch, průmysl, kulturní dědictví a zachování tradičních znalostí až po problematiku EIA, monitoringu a v neposlední řadě zvyšování uvědomění, vzdělávání a účasti veřejnosti.

Copyright © www.BESKYDY.eu. Na veškeré texty, fotografie, články a informace zde uvedené se vztahují autorská práva. Upozorňujeme že jakékoliv kopírování či přepisování textů, článků, informací nebo kopírování fotografií bez písemného souhlasu provozovatele a majitele stránek je trestné podle zákona o autorských právech. e-mail : info@beskydy.eu  /  telefon redakce : 737 805 346

Portál Beskydy.eu používá k poskytování inteligentních služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti a zájmu návštěvníků soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.