Ondřejník - 964 m n.m.

Ondřejník je samostatný horský masív Štramberské vrchoviny. Svým geologickým složením (godulský pískovec) je shodný s celými Moravskoslezskými Beskydami.Na vrchol Ondřejníku je možno dostat se z Kunčic p. Ondřejníkem po modré značce nebo z druhé strany z Frýdlantu nad Ostravicí.Z vrcholku je krásný výhled na Kněhyni, Velký Javorník, Velkou Stolovou, Radhošť.Na západním úbočí této hory je přírodní rezervace Skalka. ( CHKO ) Podle pověstí zde měl svůj úkryt Beskydský zbojník Ondráš.

Javorový - 1032 m n.m.

Javorový je ýrazný vrchol na jedné z rozsoch Ropického hřbetu, JZ od Třince.Z nejvyššího vrcholu - Javorového vrchu je poměrně velký rozhled především na Slezské Beskydy a část Moravskoslezských Beskyd.Javorový je východiskem vrcholových túr. Turistické trasy vedou do Oldřichovic, do Řeky, kde jsou pískovcové lomy využívány nejen pro těžbu dekorativního godulského pískovce, ale i jako cvičné horolezecké terény. Jižním směrem pokračují značky na Šindelnou (1000 m n.m) a Ropici ve výšce 1083 m n.m. Rostou zde kosodřeviny a alpínská květena.Na Malém Javorovém - 947 m n.m. je televizní retranslační stanice, stanice horské služby.Celá horská skupina je rekreačním střediskem s turistickou chatou Javorový z roku 1895 a s lanovou dráhou z Oldřichovic do výšky 890 m n.m. Možnosti lyžování ve známém lyžařském středisku na Malém Javorovém.Dostupnost: na Javorový vede zelená značka z Oldřichovic a lze se napojit na modrou. Lze také vyjet sedačkovou lanovkou na Malý Javorový a odtud dál po značce. K dolní stanici lanovky se lze dostat autobusem v rámci MHD Třinec - zastávka Oldřichovice, u lanovky, nebo je zde záchytné parkoviště.

Travný - 1203 m n.m.

Travný je osamocený masiv mezi údolím Mohelnice a Morávky.Zalesněný vrchol s několika rozsochami.Na rozsoše vrchol Malý Travný (1099 m).Zbytky partyzánského bunkru a pomník partyzánů.Přístup po modré značce z Pražma nebo po zelené z obce Morávka či z Visalají.Jeho západní svah tvoří pravý břeh říčky Mohelnice, východně teče řeka Morávka.Západní svah od vrcholu až po úpatí k toku říčky Mohelnice tvoří přírodní rezervace Travný a v podhřebenové části masivu v jižní části mísovitého závěru pramenišť Travného potoka se rozkládá přírodní rezervace Travný potok.

Kněhyně - 1256 m n.m.

Kněhyně je mohutný masiv 6 km jihovýchodně od Trojanovic, součást Radhošťských Beskyd; nad údolím Čeladenky a potoka Kněhyně.Zalesněný vrch, budovaný zvrásněným souvrstvím jílovců a pískovců.V sedle pod Kněhyní je odbočka ke studánce, byl zde vybudován pomníček partyzánce Růžence Valentové a pomník 1.čs. partyzánské brigádě Jana Žižky. Přítomnost partyzánů dokládají zbytky bunkru.Asi 1 km jihovýchodně pod vrcholem je nepřístupná jeskyně „Kněhyňská“ – přírodní památka.Národní přírodní rezervace Kněhyně a CHKO – Čertův mlýn – vyhlášena v roce 1982, nejrozsáhlejší v Beskydech (195 ha – chrání pralesovité porosty v hřebenových částech).Přístup: Červená turistická značka z Čeladné – Hamry, dál na Poustevny. Z Kunčic p. Ondřejníkem po žluté a červené nebo z Horní Bečvy po zelené.

Velký Polom - 1067 m n.m.

Velký Polom je nejvyšší vrchol Zadních hor a nejvýchodnější tisícovka ČR na česko-slovenském hraničním hřebenu.Na svazích V. Polomu se nachází několik skal, přímo na vrcholu mrazový srub tvořený pískovcovou skálou.Přes vrchol vede značená červená značka - hřebenovka směrem západně na Bílý Kříž a východně do Mostů u Jablunkova. Stezka je vhodná a značená i pro cykloturisty. Ze slovenské strany vede modrá značka.Turistický hotel Tetřev z roku 1962, cca 1,5 km SV od vrcholu.Asi 1 km západně kaple v sedle Muřinkového vrchu.Na severním svahu byla vyhlášena roku 1999 přírodní rezervace Velký Polom (73,66 ha) a na jižním na slovenské straně přírodní rezervace Veľký Polom - o rozloze 47,58 ha se zbytky lesních společenstev buko-jedlových smrčin.

Čertův mlýn - 1206 m n.m.

Čertův mlýn je zalesněný vrch mezi Kněhyní a Pustevnami, součást horského masivu Radhošťských Beskyd.K názvu tato hora přišla podle mlýna, který prý dal údajně postavit čert u 50 m dlouhého žlabu na temeni. Ve skutečnosti se jedná o ukázku rozsedání a rozjíždění bloků godulského pískovce.Přes vrcholy Čertův mlýn a Kněhyně se na 195 ha rozkládá plošně nejzajímavější a nejrozsáhlejší beskydská národní přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn.Na Pustevny vede červená značka přes Tanečnici, nebo kolem skokanského můstku.Další možné turistické trasy vedou přes Čertův mlýn pak na Martiňák nebo na Kněhyni.·Od Martiňáku po červené turistické značce přes jihozápadní svahy masivu Čertova mlýna vede Naučná stezka Čertův mlýn - která prochází dál kolem jezírka Mořské oko až na Pustevny.

Lysá hora - 1323 m n.m.

Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd a celých Karpat na území ČR.Na vrcholu Lysé hory se stýkají území čtyř obcí: Malenovic, Krásné, Starých Hamer a Ostravice.Čtyři hlavní rozsochy - k jihu Čupel, k jihovýchodu Zimný, k severu Malchor a k severozápadu Lukšinec – dál pokračují celou řadou dalších zalesněných hřebenů a hřebínků. Všechny rozsochy jsou prakticky zcela úplně pokryty smrkovými či smíšenými lesy. Tento horský masív je tvořen z vrstevnatého godulského pískovce.·Vrcholová holina - podle starého názvu Gigula - leží již vysoko nad hranicemi lesa, místy je porostlá uměle vysázenou kosodřevinou.Od dalších částí Beskyd je Lysá hora oddělena údolími Ostravice a Řečice - v jejím dolním toku je rozdělena zálivem údolní nádrže Šance - na jihozápadě a jihu a údolím Mohelnice a částečně Morávky na východě.Podle pověsti se na Lysé hoře v 18.stol. skrýval "pán ·Lysé hory", zbojník Ondráš (Ondřej Šebesta, 1680 - 1715, narozen v Janovicích) se svou družinou. Ve starých listinách již v roce 1261 se objevuje Lissa huera, ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo ke konci 19. století. V roce 1880 byla na Lysé hoře postavena ubytovna a útulna pro turisty na památku výstupu arciknížete Albrechta. Roku 1894 bylo započato s výstavbou nové útulny s názvem Erzherzog Albrecht-Schutzhaus. Poprvé byla tato útulna otevřena v roce 1895. Chata ale v sedmdesátých letech do základů zcela vyhořela. Původní chata Pobeskydské župy KČST na Lysé hoře byla slavnostně otevřena v červnu 1935. Stala se tak centrem všech příznivců a milovníků Beskyd a ochranářů přírody. Později byla přejmenována na „Bezručova chata“. V březnu 1978 do základů vyhořela. 26 let provizorního řešení situace na vrcholu hory nemůže být definitivním stavem, proto byl v roce 2004 odhalen základní kámen nové Bezručovy chaty,která bude sloužit turistice a turistům, a poslouží k ochraně Beskydské přírody a celkovému vzhledu Beskyd.Na vrcholu Lysé Hory je postavena meteorologická stanice, která v roce 2003 oslavila 50 let svého provozu. Na vrcholu je rovněž stanice horské služby.Dále se zde nachází pamětní deska padlým, popraveným a umučeným turistům v letech 1938 - 1945. Směrem na Hradovou, se nachází kamenná mohyla „Ivančena“ , na památku skautů umučených v době 2. světové války.Lysá hora je symbolem turistiky v Beskydech. V případě hezkého počasí se můžeme· pokochat nekonečnými rozhledy po celých Beskydech a ještě dál, občas a za pěkného počasí dohlédneme až na Malou Fatru a Roháče. Jak už to ale v·Beskydách bývá, může se Lysá Hora zahalit do mlhy a turisté pak neuvidí ani na nejbližší orientační značku.Přístup na Lysou horu : červená, resp. modrá značka z Ostravice, červená značka z Visalají, zelená z Frýdlantu, modrá či žlutá z Malenovic, žlutá od Šancí či z Krásné.

Smrk - 1276 m n.m.

Smrk je mohutný, samostatný horský masiv  3,5 km jižně směrem od Ostravice; nejvyšší bod Radhošťské hornatiny.Vlastní vrchol Smrku i nižší vrcholy - Malý Smrk, Smrček, Malý Smrček, Skalka, Šance, Samorostlý, Trojačka - jsou složeny z vrstevnatého godulského pískovce. Od Lysohorské hornatiny je Smrk oddělený hlubokým údolím řeky Ostravice a od vlastní Radhošťské hornatiny údolím říčky Čeladenky. Celý tento Beskydský masív byl souvisle zalesněný, v současné době jsou bohužel lesní porosty poškozeny emisemi.Smrk bohužel dosud nepatří k hojně navštěvovaným místům, neboť na vrcholu není žádná horská chata nebo restaurace. Na vrcholu a na přilehlých svazích se rozkládá přírodní rezervace Smrk. Jižně, 0,5 km od vrcholu je lovecká chata Klinská a asi 2 km od vrcholu po turistické značce směrem na Podolánky u lovecké chaty Hubertka je studánka s·dosud čistou vodou.Na Smrk vede červená značka z Ostravice, žlutá od hráze přehrady Šance a modrá z od Starých Hamer.Smrk, nazývaný též "horou klidu", je masivem budícím značný respekt ze všech stran. Výstup na vrchol hory patří k těm náročnějším v Beskydech. Přístupové cesty k němu vedou z Horní Čeladné a Ostravice. Z vrcholu Smrku je velmi pěkný a dobrý výhled na vodní nádrž Šanci a osadu Staré Hamry. Součástí horského masivu je přírodní rezervace s původním smrkovým a jedlobukovým porostem. Snad i díky již zmiňovanému klidu a rozsáhlým hustým, místy až neprostupným lesům si zde znovu našel svůj domov i v Beskydech poměrně vzácný medvěd hnědý.

Radhošť - 1129 m n.m.

Nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny; jedna z nejvýznamnějších hor naší země.Na Radhošti, který je opředen pověstmi (nejznámější je pověst O sirotku z Radhoště), je postavena poutní kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1898 s kopií obrazu Valašské madony od A.Liebschera a křížem se sousoším Cyrila a Metoděje od A. Poláška z r. 1931. Kaple už z dálky vytváří typickou siluetu Radhoště, umocněnou stožárem televizního převaděče.S Radhošťskými Beskydami je neodlučně spjat zrod české turistiky, neboť podle památné hory byl v roce 1884 pojmenován jeden z nejstarších turistických spolků v českých zemích – Pohorská jednota Radhošť.Radhošť je díky nedaleké rekreační oblasti Pustevny a jednoduchému přístupu velmi navštěvovaný a od Pusteven po modré značce sem míří zástupy návštěvníků. Přístupy po jiných turistických trasách jsou náročnější a méně využívané (např. červená značka z Rožnova p.R., zelená z Dolní Bečvy či z Trojanovic).V·dobách slovanského šerověku bylo toto místo místem kultovním, zde si naši předkové svými tajuplnými obřady hleděli naklonit boha Radegasta - boha úrody, stád a pohostinství. Socha Radegasta je umístěna na hřebeni Radhošťské hornatiny, asi 2 km východně od vrcholu, směrem na rekreační oblast Pusteven. Socha je dílem sochaře Albína Poláška (vytvořena roku 1930 ve Spojených státech).Roku 1862 zde manifestovalo na táboře lidu přes 15 000 lidí za národní práva. A možná nevíte, že odtud byl také vytesán a slavnostně odvezen do Prahy jeden z·hlavních základních kamenů Národního divadla v Praze.Z vrcholu Radhoště i přímo z cesty od Pusteven je možno spatřit jeden z nejkrásnějších rozhledů na beskydské panoráma - Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy, Javorníky, a za dobrého počasí můžete vidět i na slovenskou stranu - na Malou Fatru a pohoří Západních Tater.Na severním svahu hory je vyhlášena národní přírodní rezervace Radhošť.Řada skalních puklin a podzemních jeskyní sváděla i k·představám různých nadpozemských a nadpřirozených bytostí. Nejznámější jeskyní v této oblasti je puklinová jeskyně „Volařka“ ležící přímo na svahu hřebenu cca 200 metrů jižně od vrcholu, u cesty do Rožnova pod Radhoštěm. Je to kolmá jáma, zhruba 2 m široká a 3 m hluboká.Na vrcholu Radhoště, na jižním svahu je horský hotel Radegast, kde je možnost občerstvení i kvalitního ubytování.Nedaleké horské sedlo Pustevny je jedním z nejvýznamnějších horských středisek v Beskydech.

Štramberk - muzeum Novojičínska

Novodobé muzeum Novojičínska ve Štramberku je situováno v pozdně barokním, šenkovním domě č. p. 31 Rozsáhlá a stálá expozice historického vývoje města byla v tomto domě instalována v roce 1984 až 1985. V přízemí muzea mohou návštěvníci tohoto malebného Beskydského městečka zhlédnout zajímavé paleontologické sbírky-archeologické nálezy a zkameněliny z Kotouče, archeologické nálezy a vykopávky z jeskynního komplexu Šipka a nalezené poklady z bronzu z Kotoučského městského hradiště. V prvním patře muzea jsou umístěny sbírky věnované historii města, hradu Štramberk a národopisným sbírkám.

Štramberk

Štramberk je starobylé valašské městečko s tajuplnými křivolakými uličkami, které lemují roubené chalupy s doškovými střechami. Nalezneme je zasazené mezi malebnými Beskydskými kopci nedaleko Nového Jičína. Na protějším vysokém a legendami opředeném vrchu Kotouč je v listnatém a hlubokém lese skryta světoznámá jeskyně Šipka, proslavená svými pozůstatky pravěkého osídlení a rozsáhlými archeologickými nálezy celosvětového významu.

Jeskyně Šipka je celoročně přístupná.

Hospoda U Veličků

U Veličků je starobylá restaurace nacházející se na frekventované turistické trase mezi obcí Malenovice a vrcholem Lysé hory - (1323 m n. m.). Je nejznámější restaurací na cestách k Lysé hoře. Staré místní přísloví praví, že·„kdo nebyl U Veličků, nebyl na Lysé“ Restaurace U Veličků byla zřízena roku 1824.
Funguje dodnes vzhledově takřka nezměněna. Jedná se o malou dřevěnou budovu, kde se kromě skromné kuchyně nachází místnost o třech stolech s lavicemi a výčepem a dále sál s 6 stoly v zadní části. Prostory jsou velice stísněné a nepostrádají osobitou atmosféru, kterou kromě dřevěného obložení stěn dotváří i celá řada mnoho let zde umístěných relikvií, jako staré pivní reklamy, mnoho let neprodávané suvenýry, nejrůznější přísloví o pivu, Beskydech, Lysé hoře i o této restauraci. Ač byla vždy hojně nastěvovaná, nikdy nebyly její prostory rozšířeny.

Kromě letních víkendů je využívaná zejména ve dnech 30. 4. (Pálení čarodějnic), 1. 5. a také na svátek Ivančeny. Při větším počtu návštěvníků je zde provozována živá hudba, nejpopulárnější je místní vozembouch, již desítky let typický pro hudbu U Veličků.

Starý Jičín - zřícenina hradu

Na severní Moravě, jen několik málo kilometrů od Starého Jičína se osamoceně vypíná Starojický kopec. Na vrcholu tohoto kopce kdysi dávno stával pevný hrad - Starý Jičín. Z dřívějšího hradu zde zbyla pouze zřícenina protkaná cestičkami vyšlapanými okolo polorozbořených zdí a propadlých rozsáhlých·sklepení a chodeb. Naproti zbytkům hradního paláce stojí dnes opravená vyhlídkovou věž s pohostinstvím a restaurací, která je většinou otevřena o sobotách a nedělích. Z věže, ale i z ostatních částí této staré hradní zříceniny je překrásný výhled do všech stran.

Areál hradní zříceniny je celoročně volně přístupný.

Jeskyně Šipka - Štramberk

 
Jeskyně Šipka je nejvýznamnější místo Národního sadu na severním svahu hory Kotouče, které proslavilo město Štramberk ve vědeckém světě. Hlavní chodba (původně krápníkové) jeskyně je 45m dlouhá, komín měří 8m. V letech 1879 - 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína. Ve čtvrtek 26. srpna 1880 nalezl u výklenku chodby Jezevčí díra v popelu ohniště asi 1,4 m hluboko zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte, později nazvanou "Šipecká čelist". Na památku této světově významné události byla na stěně jeskyně umístěna v roce 1922 pamětní deska K. J. Mašky od akademického sochaře Františka Juráně.
 
Jeskyně Šipka se svou romantickou atmosférou, umístěním a četnými nálezy kostí zvířat ( jeskynní medvědi a lvi, mamuti, srstnatí nosorožci aj. ) inspirovala Zdeňka Buriana k představám pravěkého světa a pravěkých lovců, které v pozdějších letech ztvárnil v uměleckých rekonstrukcích známých dnes po celém světě.

Tajemné Pulčinské skály - Valašsko

Pulčínské skály (Hradisko, 773 m n. m.) jsou dominantou jihu Valašska. Najdeme zde největší skalní pískovcové město v moravské části Karpatských Beskyd, které je tvořeno rozsáhlými skalními stěnami a bloky, kamenným mořem a mnoha·jeskyněmi. Po příchodu na rozcestí pod skalami se otevře překrásný pohled na skalnaté svahy Zámčiska, řídce porostlé dřevinami a teplomilnou vegetací. Dvě výrazné skalní lavice jsou u paty zakončeny skalami, známými jako Zkamenělý kostel a Ludmilina skála. Lavice vystupují v délce asi 300 m a uprostřed svahu kopce Hradisko jsou ukončeny větší skalní skupinou Zámčisko, kde je dnes postavena vyhlídka s vrcholovou knihou. Mezi oběma lavicemi se táhne žleb, kterým vede značená modrá turistická značka až na vyhlídku. Je to asi nejatraktivnější značená turistická cesta v Beskydech.

Pustevny - 1018 m n.m.

Pustevny - cíl mnoha výletů – přístupné lanovkou z Trojanovic, autem z Prostřední Bečvy nebo pěší trasa která začíná na Horní Bečvě v centru obce. Po žluté jdeme 4km na Martiňák (827 m.n.m.), kde se můžeme občerstvit na chatě. Na Martináku se můžeme rozhodnout zda dále půjdeme lehčí trasou 8,5km po červené až na Pustevny (1050 m.n.m.), nebo obtížnější trasou po zelené přes Čertův mlýn (1207 m.n.m.) a pak po červené zase až na Pustevny. Dominantu zde tvoří dřevěné stavby postavené v lidovém stylu slovenským architekterm Dušanem Jurkovičem (Maměnka, Libušín) a také sto let stará dřevěná zvonička. V zimním období se stávají Pustevny vyhledávaným lyžařským střediskem. Hřebenovkou lze pohodlně dosáhnout vrcholu Radhoště. Po cestě samozřejmě nemůžete minout sochu pohanského boha Radegasta, jehož autorem je Albín Polášek.

Radhošť - 1129 m n.m.

Radhošť – bývá tradičně spojován s uctíváním pohanského boha plodnosti, pohostinnosti a úrody Radegasta. Na vrcholu návštěvníky vítá bronzové sousoší Cyrila a Metoděje. U tohoto sousoší se nachází Kaple sv. Cyrila a Metoděje, která byla rozsáhle zrekonstruována v roce 1999. Radhošť je hora v Moravskoslezských Beskydech na závěru výrazného Pustevenského malého pohoří, přibližně 3 km jihozápadně od Trojanovic a 6 km severovýchodně od Rožnova. S výškou 1129 m n. m. jde o sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd.

Podle starých Beskydských pověstí měl na Radhošti od pradávna sídlo slovanský bůh Radegast- Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje dnešní zpodobnění nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Staré Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem - kteří na místo postavili kříž. Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním tajuplném radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je dnes už téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři velké vchody a je velmi pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven až na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště. V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků.

JESKYNĚ ŠIPKA - 446 m n. m. - Štramberk

Jeskyně Šipka je nejznámějším krasovým útvarem štramberského krasu. Byla objevena v roce 1880 profesorem Karlem Jaroslavem Maškou. K jeskyni, která je volně přístupná, vede Lašská naučná stezka, jejíž začátek se nachází u nádraží ve Štramberku. Jeskyně Šipka je druhou zastávkou na této naučné stezce a je volně přístupná veřejnosti. Po vstoupení do jeskyně a projití krátkou vstupní chodbou následuje dno Propástky, ze které vybíhají dvě chodby - Jezevčí díra a Krápníková jeskyně. V přední části Krápníkové jeskyně jsou patrné zbytky někdejší bohaté krápníkové výzdoby, která byla lidmi zničena krátce po jejím objevení. Díky nálezu spodní čelisti neandrtálského dítěte a mnoha předmětů z doby bronzové K. J. Maškou, bylo město Štramberk proslaveno po celém světě. Profesor svými nálezy a výzkumem dokázal, že jeskyně byla obývána pravěkými lovci.

Rožnov pod Radhoštěm - Dřevěné městečko

Rožnov pod Radhoštěm byl v 19. století znám zejména svými lázněmi a léčebnými metodami. Nejvýznamnějším lékem bylo samozřejmě zdravé podhorské klima a zdravý vzduch. Druhým populárním lékem byla tzv. žinčice, což je ohřívaná ovčí syrovátka a zřejmě byla používaná zejména na problémy se zažívacím traktem. Od vzniku těchto lázní sláva Rožnova pod Radhoštěm jen stoupala. Dnes je Rožnov pod Radhoštěm velice významným a často navštěvovaným centrem Moravskoslezských Beskyd. Díky svému umístění v malebném Valašsku se mu ne na darmo říká ,,perla Valašska“. Důležitou turistickou součásti Rožnova pod Radhoštěm je Valašské muzeum v přírodě. Nejstarším a také nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě je Dřevěné městečko. Dřevěné městečko funguje od roku 1925 a jeho úkolem je představit nám život v menším městě v druhé polovině 19.století. Součásti dřevěného městečka jsou víkendové folklorní festivaly a řemeslné programy, které jsou velice oblíbené zejména mezi dětmi. Děti a samozřejmě i dospělí zde můžou shlédnout, jak to chodilo v druhé polovině 19. století. Mají zde možnost nahlédnout do dřevěných staveb Dřevěného městečka, které jen podtrhují krásu a malebnost Valašského muzea v přírodě, a tak i Rožnova pod Radhoštěm. Také si zde samozřejmě mohou na vlastní kůži vyzkoušet některé řemesla-pletení proutěných košíků, tkaní na tkalcovském stavu, točení na hrnčířském kruhu a podobně. Valašské muzeum v přírodě samozřejmě spolupracuje se spoustou škol a podílí se na některých výchovných programech pro děti. Součásti muzea je i Mlýnská dolina, Valašská dědina a Pustevny. Všechny také hojně navštěvované. Každým rokem zde probíhají pravidelné programy a výstavy, které bývají i velice poučné.

Čantoryje - rozhledna - 996 m n. m.

Hora Velká Čantoryje je česká hora, která měří 996 m, na polském území má ještě menší sestřičku Malou Čantoryji. Z polského města Ustroń  - na Polské straně - se dá na Velkou Čantoryji vyjet lanovkou , z české strany pouze pěšky.
Rozhledna na vrcholu Čantoryje měří 29 m a má 118 schodů. Otevřena byla v roce 2002. V letním období je otevřena celý týden od 9hod do 17.30 hod ( 13.30 – 14.00 hod přestávka ). Vstupné pro studenty je 20 Kč ( po předložení ISIC ). Při dobrém počasí a dobré viditelnosti je vidět mimo jiné na Lysou horu nebo až na Tatry.
Restaurace u rozhledny nabízí občerstvení za přijatelné ceny ( bez vysokohorské přirážky ). Na jídelním lístku najdeme např. grilované párky, klobásky, maso nebo kotlíkový guláš. V restauraci, stejně jako na rozhledně, se dá zaplatit jak českými tak polskými korunami.
V blízkosti lanovky se nachází bobová dráha. Měří 750 metrů. Dráha se nachází už na polské straně, proto je nutno počítat s tím, že za svezení se platí v polských zlotých. Cena jedné jízdy je 5 zlotých.

Na vrcholu Velké Čantoryje se nachází rozhledna Čantoryje, restaurace, bufet, bobová dráha a malý kousek od lanovky je také dětské hřiště, lanové a sportovní centrum a voliéra se sokoly.

Copyright © www.BESKYDY.eu. Na veškeré texty, fotografie, články a informace zde uvedené se vztahují autorská práva. Upozorňujeme že jakékoliv kopírování či přepisování textů, článků, informací nebo kopírování fotografií bez písemného souhlasu provozovatele a majitele stránek je trestné podle zákona o autorských právech. e-mail : info@beskydy.eu  /  telefon redakce : 737 805 346

Portál Beskydy.eu používá k poskytování inteligentních služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti a zájmu návštěvníků soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.