Informační a výtvarné centrum Zvonice je nejmladší stavbou na Soláni. Vznikla rozvedením původní myšlenky malíře Františka Podešvy vytvořit v horském prostředí architektonickou dominantu, upozorňující na kořeny duchovního života původních Valachů. Informační sekce programového zaměření Zvonice shromažďuje a zprostředkovává veřejnosti všechna dostupná fakta o historii Soláně, jeho obyvatelích, jejich životním stylu a kultuře, propaguje oblast Soláně publicisticky, edičně a organizací společenských a kulturních akcí spojených s aktualizací valašských zvyků a tradic. Prostory Zvonice nabízejí návštěvníkům stálou expozici valašských umělců a autorské výstavy malířů, sochařů, grafiků, řezbářů a fotografů, jejichž tvorba je inspirována Valašskem a lidovým uměním jiných regionů. V rámci každoročních výtvarných aktivit Zvonice organizuje Malířské cesty kolem Soláně, sochařské a řezbářské sympozium a jiné přehlídky výtvarného umění.

Obec Hutisko-Solanec ležící v nadmořské výšce 497 m vznikla sloučením obcí Hutiska a Solance pod Soláněm v roce 1960. Centrum dnešní obce je rozloženo pod severními svahy východní části Vsetínských vrchů 6 km jihovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm. Původní pasekářský způsob života obyvatel vtiskl ráz krajině: malá políčka se střídají s pasínky a částmi zalesněných ploch. Obec leží na staré cestě spojující Rožnov pod Radhoštěm s Velkými Karlovicemi, na níž je dominantní vrch Soláň (861m). Obcí protékají potoky Solanecký a Léští. Původní obce Hutisko a Solanec vznikly z osad stejných názvů v 17. století. Hutisko u sklářské huti na území Vigantic se osamostatnilo jako obec už v roce 1666. Osada Solanec má předchůdce v pasekářských usedlostech, osamostatnila se v roce 1583 a dostala název podle vrchu Soláň. Obyvatelé obou obcí se živili převážně drobnou zemědělskou výrobou, pastevectvím, prací v lese a tkalcovstvím. V novodobých dějinách spojených obcí lze připomenout postavení nové školy v roce 1973, vzápětí pak vybudování smuteční obřadní síně, sportovního hřiště s kabinami a koupaliště nabízející také možnost ubytování. Kulturní historie Hutiska-Solance je poznamenána blízkým „malířským vrchem“ Soláněm; obec se stala častým motivem malířů, kteří na Soláni žili a návštěvním místem jejich významných hostů či obdivovatelù jejich umění. Náměty z Hutiska-Solance čerpali spisovatelé Josef František Karas (žil v Hutisku v letech 1914-1926), Marie Podešvová a Anežka Koláčková - Bubílková. K významným osobnostem obce patří místní učitel Cyril Mach, propagátor sportu a moderních pedagogických metod, který padl při obraně rozhlasu v průběhu Pražského povstání v r.1945. Lidovou kulturu rozvíjela a propagovala po celá desetiletí národopisná pracovnice, dcera spisovatele Karase, Vilma Volková (1903-1999). Obec nabízí návštěvníkům řadu ubytovacích a stravovacích míst, půvabné vycházky do okolí s chráněnými přírodními památkami a naučnou Karasovou stezkou.

Ideálním východiskem pro pěší, lyžařské a cykloturistické výlety v oblasti Soláně je sedlo Čarták, které leží ve výšce 803 m n.m.; je křižovatkou turistických cest, prochází jím státní silnice č.481 a je zde autobusová zastávka. Oblíbená a atraktivní je červeně značená, 14 km dlouhá turistická trasa východním směrem, která vede přes hřeben Soláň, Kotlovou, Benešky, Polanu, Vysokou (nejvyšší vrchol Vsetínských vrchů), k turistické chatě Na Třeštíku.Trasa nabízí krásné výhledy na hřeben Javorníků, Moravskoslezské Beskydy a slovenské pohoří Malou Fatru, Strážcovské vrchy, Roháče, a za hezkého počasí i na Jeseníky a Hostýnské vrchy. Na Beneškách lze na jaře, v létě i na podzim obdivovat krásné, rozvoněné valašské louky s typickým zastoupením bohaté valašské luční květeny. Pod vrcholem Vysoké lze odbočit k prameni Rožnovské Bečvy. Zkušenější turisté milující delší trasy mohou od turistické chaty Na Třeštílku pokračovat po žluté turistické značce hřebenem Vsetínských vrchů kolem horského hotelu Súkenická na vrch Čarták (nezaměňovat se zmiňovaným východiskem turistických cest!), na kterém stojí veřejnosti přístupná rozhledna Súkenická, poskytující nádherné kruhové výhledy. Od rozhledny odbočením v sedle se lze dostat k prameni Vsetínské Bečvy. Po výstupu na vrch Beskýdek-Trojačku se ocitáme nad Bumbálkou, odkud pokračuje červeně značená turistická trasa ke státní hranici se Slovenskou republikou na Bumbálce, kde je autobusová zastávka, a do Makovského průsmyku U Tabulí, s partyzánským památníkem a možnostmi využití autobusových spojů. Žlutě značená cesta z Třeštíku na Trojačku a červeně značená cesta na Bumbálku jsou součástí někdejší mezinárodní horské cesty přátelství Eisenach-Budapešť. Trojačka je místem rozvodí Odra-Dunaj, oddělujícím toky jdoucí do Baltského a do Černého moře. Cesta z Čartáku západním směrem po červeně značených turistických značkách nás dovede k Vsacké Tanečnici- památníku, odkud se dá pokračovat po modré značce na Hážovické Díly a odtamtud po červené turistické značce do Rožnova pod Radhoštěm. Volit jinou cestu můžeme však už na Vsacké Tanečnici památníku. Vydáme-li se z ní po červené značce, dostaneme se přes Lušovku a Ptáčnici do Valašské Bystřice, od kostela pak využít některý z autobusových spojů, anebo se z Ptáčnice vydat po žluté značce na chatu Vsacký Cáb a dál až do Vsetína.

Ilja Hartinger Akademický malíř Ilja Hartinger (1935), rodák z nedaleké Karolinky, vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u profesora A. Strnadla. Žije a pracuje v Karolínce, kde také provozuje výtvarnou galerii. Věnuje se malbě, grafice, práci se sklem a textilem; realizoval významná díla v architektuře (mozaiky, skleněné vitráže). Velkým tématem se mu stalo Valašsko. Zachycuje výtvarně jeho atmosféru, barevné proměny krajiny v průběhu roèních dob, postihuje krajovou realitu v kontextu tradic i dějinných událostí. Svým dílem vytvořil osobitou typologii valašské krajiny, jejíž paralelu postupně tvoří aktuálně naplňovaný výtvarný zájem o rozměrné olejové kompozice zachycující velké městské aglomerace. Soláň pro sebe objvil už v dětství, pohledy ze Soláně do údolí ovlivnily charakter jeho krajinomalby, snahu po postižení monumentality krajiny. Pouto k tomuto místu bylo posilováno jeho přátelským vztahem k malíři Františku Podešvovi a jeho ženě, spisovatelce Marii Podešvové. Karel Hofman Akademický malíř Karel Hofman (1906-1998), významný český krajinář a portrétista se s rodinou přestěhoval na Soláň v roce 1961 do někdejšího domu a atelieru malíře Aloise Schneiderky. Byl absolventem Akademie výtvarných umění, atelieru Otakara Nejedlého a Jakuba Obrovského. Po studiu získal dvakrát po sobě tzv. Římskou cenu, která mu umožnila rozšířit si akademická studia na Škole krásných umění v Římě v oborech portréru a figurální malby. Jeho velkým tématem se stala valašská krajina, ale portrétoval také řadu významných osobností i soláňských sousedů, u nichž vystihl jejich psychologii determinovanou valašským krajem a přírodou. Je autorem cyklu 12 barevných litografií a několika významných fresek ve veřejných budovách na Moravě a rozměrné historické fresky v italské Taipaně.V roce 1985 byl jmenován národním umělcem. František Podešva Akademický malíř František Podešva (1893-1979) se s rodinou přestěhoval na Soláň z Prahy koncem 30.let min.stol. Tehdy už byl známým umělcem s velkými zkušenostmi z výstav v Paříži a Mnichově. Vystudoval Akademii výtvarných umění u profesorů V.Bukovace a J.Preislera. Uměleckou dráhu začínal v Brně, tam mj. spoluzakládal výtvarnou skupinu Aleš a začal redigovat společensko-kulturní revui Salon. V počátcích tvorby se věnoval hodně tvorbě figurální, později ho zaujala krajina. Jeho uměleckým cílem bylo postižení charakteru Valašska a výtvarné zachycení typu člověka, který ho obývá. Originální sroubený Podešvův dům nad karlovským jezerem navštěvovala po dobu života umělce řada významných osobností české kultury.

Soláň žádná velehora není. Je to kopec, kterému naměřili 860 metrů nad hladinou moře. Má ale privilegium být více opěvován a vzpomínán než jeho vyšší sousedé. „Soláň, Soláň, darmo na tebja volám!“ Tak smutnil po Soláni básník Jaroslav Vyplel. A jiný básník, slavnější, ho nazval „odrazištěm bohů“. Od doby, co lidé si Soláně všimli, lákal je k vyprávění. Protože je to bájná hora. Vyprávěly se pověsti, zpívaly písničky. Soláň je totiž kopec jeden z nejhezčích. Má všechno, co lidské oko a fantazie potřebuje. Už zdálky ho každý pozná. Na temeni má šešulku lesíku ledabyle posunutou na jednu stranu jako nějaký parádník. Na jaře se pyšní voničkou plané třešně. A to kouzlo pohledů na všecky strany! Na jedné straně hřeben Javorníků, na opačné velebnost Radhoště a beskydského hřebene až po Lysou horu. Je to báseň. Jejími slokami jsou pasínky, lesy i malé rolky. Na lukách i pasínkách kvetou vzácné rostliny od vstavačů až po hořečky. Soláň patří mezi obydlené kopce, což je dnes už zvláštností. Byla zde také škola. U Dobrozemských se scházely děti ze tří vesnic. Škole se říkalo „vysoké učení“, to podle nadmořské výšky. Učitel denně chodil z Velkých Karlovic pěšky. V roce 1927 byla škola zrušena. Soláni zůstali věrni významní umělci, někteří se na něm usadili, aby měli svùj kopec na dosah. Nejblíže vrcholu si postavil chalupu akademický malíř Alois Schneiderka a po jeho smrti v ní žil akademický malíř Karel Hofman. Nad Karlovským jezerem měli postavenou dřevěnici akademický malíř Jan Kobzáň a František Podešva, také akademický malíř, a jeho žena spisovatelka Marie Podešvová. Hudební skladatel a pedagog Jaromír Podešva koupil chalupu nad jezerem. Tito umělci se nechali zcela pohltit místy, kde žili. Dodneška obdivujeme výsledky jejich práce. Skvělý akord Soláně zní stále čistě a krásně, a cesty, na nichž lze stále zaznamenat stopy předků, utíkají radostně k Tanečnici anebo k Vysoké. Vítají nás nová svítání a nové západy slunce. Provázejí to, co tady bylo vytvořeno a co stojí za to, aby bylo oživováno a uchováno.

Čarták dnes už dávno není „černá krčma nízká“, jak ho poznal a psal o něm básník a publicista M.Kurt. Ať se to lidem líbí nebo nelíbí, dodnes slouží dnešním návštěvníkům. Prastarý kříž a jasany jsou však stále tam, kde byly už kdysi dávno. Jsou svědky historie prastaré valašské hospody. Na začátku 18.století tady stála čarda, jakési strážní stanoviště portášů. Když už ho nebylo třeba, postavila hraběnka Kinská na Soláni hospodu. Ta třikrát vyhořela a nikdo ji nechtěl do pronájmu. Až Josef Vašut z Velkých Karlovic a po něm jeho bratr Jura, který hospodu koupil. Začalo období rozkvětu Čartáku. Kolem vedla cesta z Rožnova pod Radhoštěm do Velkých Karlovic. Zastavovala tu jízdní pošta a zastavovali se i lidé, kteří šli do města na jarmak. Pak se objevovali první turisté. Zašli do hospody a dostali to, co právě bylo, třeba krajíc domácího chleba a hrnek kyšky. Také s noclehem to bylo jednoduché. Kde bylo místo, tam se ustlalo. Třeba na zemi. Když neměli příchozí peníze, dostali na vybranou. Nakreslit do pamětní knihy pěkný obrázek, složit básničku, nebo jít naštípat dříví, nařezat sečku pro dobytek. Možností bylo dostatek.

Jaro O Velikonocích ožívají okolí i interiéry horského hotelu Koh-i-noor a Atelieru U Hofmanů pořady a přehlídkami řemeslných ukázek činností a prací, jež jsou spojeny s nejvýznamnějšími jarními svátky (pletení pomlázek, malování a zdobení kraslic, vyprávění pamětníků), za účasti folklorních souborů, skupin a významných hostů. V měsíci březnu je tradičně pořádán Sněženkový ples s bohatým programem v rámci víkendového pobytu v hotelu Koh-i noor na Soláni. Léto Sečení luk pod Soláněm je akcí, která otevírá každoroční Malířské cesty kolem Soláně. Uskutečňují se vždy ve dnech posledního víkendu školního roku před nadcházejícími prázdninami. Sečení luk je programový podvečer zahrnující soutěže sekáčů, ukázky prací a činností spojených s touto činností a vystoupení souborů lidových písní a tanců. Malířské cesty kolem Soláně jsou výtvarným odpolednem, na němž spolupracují Atelier U Hofmanů, Horský hotel Koh-i noor, Karlovské muzeum ve Velkých Karlovicích a Knihkupectví Malina ve Vsetíně. V sérii 2-3 sobotních odpoledních vernisáží, které na sebe časově navazují, jsou zahajovány výstavy prací malířů ze Soláně, jejich přátel a umělců s osobitým vztahem k Valašsku. Akce je doplněna bohatým programem s účastí významných umělců výtvarníků, spisovatelů a herců. Sochařské sympozium a Malířský pobyt na Soláni jsou každoročním čtrnáctidenním volným tvůrčím setkáním sochařů a malířů při práci na plastikách, kresbách a malbách. Výsledky tohoto sympozia se postupně stávají součástí galerie v přírodě na Soláni. Podzim Na Soláni je podzim tradičně vítán zářijovou nebo říjnovou víkendovou nabídkou programů a soutěží zejména pro děti, při kterých jsou oživovány staré zvyky a tradice spojené s podzimními pracemi a hrami (pečení brambor a bramborových placek, stříhání oveček, štípání dřeva, pouštění draků, soutěže škol aj.). Zima Horský hotel Koh-i-noor nabízí pod názvem „Vánoce, Vánoce, skoro-li budete“, obvykle koncem listopadu nebo počátkem prosince, předvánoční pobyt na Soláni, který doprovázejí bohatý program hudebních setkání s vážnou i lidovou hudbou, známými zpěváky, besedy s populárními osobnostmi divadla, prodejní výstavy uměleckých děl a předmětů v Atelieru U Hofmanů. Program o vánočních svátcích je připravován ve spolupráci s Karlovským muzeem v jeho prostorách a v nádherném prostředí dřevěného kostela P. Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích.

Ateliér U Hofmanů Dům z roku 1941, originální stavbu s převažujícími prvky lidové architektury, nechal pro sebe postavit podle návrhu brněnského architekta a malíře Jiřího Auermüllera akademický malíř Alois Schneiderka (1896-1958). Žil v něm až do své smrti. Dědicové prodali objekt akademickému malíři Karlu Hofmanovi (1906 - 1998), mnohaletému profesoru na Baťově Škole umění ve Zlíně a Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Ten se s rodinou na Soláň přestěhoval v první polovině 60.let minulého století. K domu přistavil atelier, velké části interiérů však ponechal v podobě, kterou jim dal malíř Schneiderka. Pro vynikajícího krajináře a portrétistu Karla Hofmana se dům pod vrcholem Soláně stal velkou malířskou inspirací. Nikdy se nenasytil pohledu z okna jídelního koutu na panorama Javorníků, mnohokrát maloval působivé motivy z nejbližšího okolí domu; známé jsou variované „portréty“ mohutné borovice, která stála v jeho bezprostřední blízkosti. Za života soláòského malíře navštěvovali dům a atelier významné osobnosti České kultury, Hofmanovi spolužáci z Akademie výtvarných umění, např. Bohumír Dvorský, věhlasní teoretikové umění, profesoři V.V.Štech či Jiří Kotalík, častými návštěvníky byli malíř a grafik Jaroslav Králík či zakladatel moderního českého designu Zdeněk Kovář a zpěváci lidových písní Jarmila Šuláková a Luboš Holý. Inspirativní atmosféru doplòovali členové rodiny, kterým dům po celý život reprezentoval mimořádně silné a významné životní hodnoty, jež je spolehlivě orientovaly v jejich převážně uměleckých profesích. Dcery Marcelu a Drahomíru v práci keramické a herecké, předčasně zesnulého vnuka Ondřeje v malířství, zetě Josefa v sochařství. Po smrti Karla Hofmana o dům pečuje jeho dcera Marcela, provdaná Vajceová, která uměleckou minulost domu oživuje a vytváří z něj jedno z center kulturního dění v oblasti. Kolem nynějšího Atelieru U Hofmanů se rozvíjejí aktivity výtvarné a prezentační, jsou zde pořádána setkání umělců v rámci Malířských cest kolem Soláně a každoročního Sochařského a malířského sympozia, oživovány tradice řemeslných výrob, připomínány valašské zvyky spojené s typickými pracemi v jednotlivých ročních obdobích. V prostorách atelieru malíře Hofmana je zřízena prodejna drobnějších uměleckých a upomínkových předmětů, jsou zde pořádány výtvarné výstavy a v areálu zahrady jsou umístěny plastiky umělců, kteří se účastnili sochařských sympozií. Prodejna a výstavní prostory Atelieru U Hofmanů jsou otevřeny v sobotu a neděli od 10 do 17 hod. Art Gallery Hartinger Nová galerie, vybudovaná v Karolince akademickým malířem Iljou Hartingerem, nabízí průřez umělcovou tvorbou, která je v krásném prostoru konfrontována se zásadními obrazy valašských malířů Aloise Schneiderky, Karla Hofmana a Jana Kobzáně, a také s pracemi významných představitelů České současné malby a grafiky (J.Jíra, K. Demel, J.Liesler, J.Hartingerová-Tobolíková aj.).Prostředí a zaměření moderní galerie umožňuje získat bohaté informace o valašských malířích a dalších autorech vystavených děl (katalogy, videozáznamy, dokumentární filmy), umožňuje zakoupení uměleckých děl Ilji Hartingera a Jiřiny Hartingerové - Tobolíkové. Art Gallery Hartinger je umístěna v centru Karolinky naproti budovy Městského úřadu. Art Gallery Hartinger je otevřena a přístupna veřejnosti každou sobotu od 10 do 17 hod.